Listopad 2008

Hádej mé dítě

22. listopadu 2008 v 23:45 | >>Vickki Vectory<< |  B
Hádej mé dítě

Hádej mé dítě kdo na svět Tě přivedl,
hádej ty maličký, kdo málem k smrti Tě dovedl,

Kdo po Tobě stále něco chtěl,
a na Tvá práva tak sobecky zapomněl,

Kdo hned jak si se narodil, Ti jméno dal,
kdo Tě tak přísně vychoval,

Kdo Tě nutil pořád se jen učit,
kdo nedovolil jiným Tě mučit,

Někdy na něj krutě nadáváš,
však skoro vždy Ti pomůže právě když prohráváš,

Vždycky chtěl aby Tě pálilo dobré bydlo,
jinou možnost mu ani jeho svědomí nenabídlo,

Někdy možná říkal, že Tě chce opustit,
však jeho dobrá vlastnost vždy byla Ti odpustit,

Protože tam někde uvnitř v sobě držel cit,
který nešlo jen tak zahodit,

Před spaním Ti zpíval vaši písničku,
pak Tě políbil s tím že jsi v jeho srdíčku,

Jak čas plynul, Ty jsi na něj drzí byl,
však ze svého srdce, jsi ho nikdy neztratil,

Později jste si vyměnili své role,
byl jsi dospělí a měl jsi před sebou čisté pole,

Oplatil si mu tu lásku, kterou Ti dal v dětství,
je nám jasné, celé to pozdější dějství,

Teď naopak on mohl čekat pomoc od Tebe,
hlavně jste spoléhali jenom na sebe,

A pak když to všechno skončilo,
podezření se Tě zmocnilo,

Celý život si vyrůstal, ani jsi nevěděl s kým,
a marně čekal jsi že Ti to prozradím,

Je to rodič, jak na pohled obyčejné slovo,
ale je to života budič, umírající nemít ještě alespoň jednoho,

Teď už víš, za koho se máš pomodlit,
už víš co tě čeká, kým budeš muset jednou také být.

A to rodičem...


Bláhová...
Vickki Vectory(Violet)

Zrodilo se dítě

7. listopadu 2008 v 22:20 | >>Vickki Vectory<< |  B
Zrodilo se dítě

Bůh vypustil do vzduchu pár srdcí,
ty srdce si našla svá těla a žíznily po moci,

Na ortel vyřkl pak tyto slova:
,, Jestli láska je opustí musí se najít nová'',

Ale nikdo nechápal pravý význam těchto slov,
nezapsal se do paměti, ani do osnov,

Však ty srdce neustále putovaly tmou, a nerozumně čekaly,
až pár svůj naleznou,

Z dvou těch srdcí láska se stala,
však až do nitra jejich duše se nedostala,

To znamená, že je může kdykoliv opustit,
a záleží jen na ní, zda jim bude chtít odpustit,

Ta láska slábla,však něco je poutalo,
předběhly trápení i štěstí co nastalo,

Ta žena musela přestat držet půst,
protože v ní začalo něco pomalounku růst,

Oběma těm lidem to vneslo úsměv do tváře,
jakoby je osvítila nějaká spásná záře,

Čekaly malé, tím svou lásku posílili,
už žádný vztek k sobě nevlastnily,

Museli přežít celou tu dobu,
být k sobě milí a skrývat svou zlobu,

Za devět měsíců se zrodilo dítě,
ta žena čekala na větu :,,Vezmu si tě'',

A i když se té věty nedočkala,
málem to dítě štěstím umačkala,

Na jeho hlavičku jej políbila,
,,Nikdo mi tě nevezme" si přislíbila,

Nakonec kvůli dítěti svatbu měli,
na lásku k sobě, ale dočista zapomněli,

Kdo ví jak to skončilo, asi jako většina manželství,
však ten účel byl dokončen, bylo splněno poselství,

Další dítě bylo na světě,
a není aspoň to pěkné? No tak, řekněte...


Vickki Vectory ( Violet )

Oběť zrady?

2. listopadu 2008 v 20:41 | >>Vickki Vectory<< |  B
Oběť zrady?

Oči se jí leskly třpytivou září,
vlasy se jí nesly, po nádherné tváři,

Její krásná snědá pleť,
její tělo,
Nechtělo být za oběť,
aby to pak tak nebolelo,

Ona by se všeho vzdala,
ona by mu všechno dala,

Ale copak on by pro ní také život položil?,
nebo by mu stačilo, jen kdyby s ní souložil?

Ona se bojí že ho brzy ztratí,
stále ji napadá, že si jen život krátí,

Všichni už jí daly své dobré rady,
ona si je ovšem nevzala, zase bude oběť zrady?

Dny s ním ji ničí,
každý z nich miluje ho ještě víc,
Dny s ním ji ničí,
co když pro něj není nic?,

Co když je pro něj jen pitomou hračkou?,
ještě jí totiž nepoctil jedinou rvačkou,

A to, i když jí lidé nadávali,
a i když ji krutě pomlouvali,

On by jí snad nikdy nebránil?
jen sebe by zachránil?

-

Vždyť stále jenom lže,
a myslí si že to nevím,
ale mně se nevylže,
někdy mu to povím,

Proč s ním jsem když je tak hrozný?
jedla bych také uschlé hrozny?

Tohle vážně nemá logiku,
on má  nějakou svou naučenou taktiku,

Něčím se dotkl mého srdce,
nevím čím, ale nebyly to ruce,

Někdy také uvažuji,
že si se mnou jenom hraje,
za svého ho považuji,
však ta láska jenom taje,

Ale ne tak jak bych chtěla,
nikdy neumírá celá,
Chtěla bych aby ta láska k němu umřela,
než abych jen stále brečela,

-

Jeho vystouplé krásné bílé líce,
a jeho mírně nafouklé plíce,

Musí se připravit na ten den sní,
pro něj je to láska s kterou si rozumí,

I když ona neví jak on jí má rád,
že ji umí nejvíc milovat,

Lehce si pročísl své krásné vlasy,
tiše si povzdechl , neviděl mnoho krásy,

-

,,Milují se''..ty slova se nesli dálí,
vyšli proti sobě, za dne kdy slunce pálí,

Oba skoro letěli,
už ne, že by se vidět nechtěli,

Těšili se na sebe,
k sobě, jako do nebe,

Milovali se,
a to, i když teprve poznávali se,

Jejich oči se setkali spolu,
chytli se za ruce, náhle je spustili dolů,

Její srdce radostně poskočilo,
ani to trápení,ale ani láska ještě neskončilo,

Objali se,v náručí,
ta láska je snad umučí,

On jí vyzvedl ,zas snesl dolů,
krásný pohled, když byli spolu,

Následoval polibek, dlouhý jak celé jaro,
ten nikdy nezapomenou, jako by něco víc se stalo,

Šli ruka v ruce, k teplé pláži,
přesně tam kde slunce září,

Přesně tam,kde vítr vane,
kde jejich láska nepřestane,

Na pláži se položili,
žádný styd mezi sebou nevlastnili,

A pak se jim jemně zvlnily rty do jazyku lásky,
oba dva si řekli: ,,Miluji tě'',
pohodili hlavou aby jim odlétly vlásky,

Pak se něžně uchopily,
všechno oba pochopily,
Milují se oba dva,
žádná oběť...
Žádná zrada...


Alespoň prozatím...


Vickki Vectory(Violet)