Únor 2009

Zlatou ránu?

28. února 2009 v 15:19 | >>Vickki Vectory<< |  B

Moje básnička - Zlatou ránu?

Píchneš si ,,naposled" si ríkáš,
říkáš to už ted' pokaždé před tím než si pícháš,

Nejhorší je , že v to věříš,
že věříš v to , že s tím jednou ,,sekneš",
není nikdo komu se svěříš,
komu o svých problémech řekneš,

Už nemůžeš v klidu spát,
nemůžeš ani přemýšlet,
zlatou ránu máš si dát?
píchnout si a už nemyslet?

Lehce svůj život skoncovat?
bez toho někoho milovat?

Váháš jestli to za to stojí?,
nebo se jen tvá duše bojí?

Máš vůbec nějakou duši?nebo už si ji ztratila,
umřít někde sama na záchodě?píchnout si, abys už nebyla?

Nechceš už nic pokazit,
další lidi touhou po droze nakazit,
však nechceš své kamarády urazit,
měli tě už dávno zarazit,

Teď svědomí tě bude mrazit,
víc už tvůj život ani nejde zkazit,

Tak jak se tedy rozhodneš?
se smrtí se dohodneš?

Nebo stále budeš chtít,
na tomhletom světě být?
i když ti zkazil slovo ,,žít"?

Takže snad tedy nenecháš,
ten stereotyp lehnout?,
a na důkaz , že posloucháš,
si zase půjdeš šlehnout?..



>>Vickki Vectory<<

Pletky nenávisti a lásky

28. února 2009 v 2:06 | >>Vickki Vectory<< |  B
Vickkí Vectory Vám tedy ted' poví jak to tehdy bylo..oO..xD..(neberte mě moc vážně..v poslední době píšu celkem blbosti..oO..xD)

Pletky nenávisti a lásky

Milovat,
znamená srdce darovat,

Bez naděje, že bude někdy vráceno,
dokonce i ve chvíli, kdy to pouto bude ztraceno,

Muset snést bolest, která bude srdci udělena,
být nadosmrti v myšlenkách na lásku uvězněna,

Však nás v tom drží jen všechno to krásné,
vše co dříve nebo později určitě zhasne,

Mnoho lidí si namlová , že jejich láska vydrží až do smrti,
ale do smrti z ní zbydou jen ty zážitky co si vyfotí,

Jen všechny ty vzpomínky, na to co se stalo,
jen ty vzpomínky, bez ohledu na to, co je vzalo,

To láska vám to všechno krásné dala,
a pak si to zase vzala,

Prý vám to jen vypůjčila,
nenávist jí domluvila,
aby vás žít naučila,
krutě tu lásku pomlouvila,

Proto je jen krůček k nenávisti láska,
všechno to krásné byla jenom maska,

Ony dvě se spolu domluvily,
byly to přeci kamarádky,
však pak se navzájem pomluvily,
a proudily mezi nimi hádky,

Jedna ta hádka jim přerostla přes hlavu,
a smetla s sebou i hloupoučkou úvahu,

Úvahu tato rána posílila,
tak , že se doposud nikdy nemílila,

Však jen láska s nenávistí,
se spolu už nikdy nebavily,
nechtěly čekat až to někdo zjistí,
všecičko co bylo zatajily,

Od té chvíle je láska sice zrádná někdy,
ale ne tak jako byla tehdy,

Ted' se od ní nenávist drží o kus dál,
není tu tedy riziko, aby se někdo bál.


>>Vickki Vectory<<



Mno..chtěla jsem to napsat delší..protože mě napadlo víc věcí..ale navadí..rozhodla jsem se , že budu psát věci kratší...stejně se to nikomu nebude chtít číst zě ano..no nic...asi pudu spát...za...asi za chvíli..p..oO..xD

Cenný brek

28. února 2009 v 0:02 | >>Vickki Vectory<< |  B
Cenný brek


Osud psal roky Tvého života,
kterým prostoupila samota,

Plakal jsi, nudil ses,
zradami učil ses,

Avšak k čemu tolik breku?
námahy a vzteku?

Tvář Ti smáčí ,
řeky pláčí,

A kdo je po nich usuší?
tak to nikdo netuší,

Nikdo se na tě nevydrží dívat bez hněvu,
protože nedohnal tě k úsměvu,

Nechceš patřit mezi ty nudné loutky,
co jak na povel zvednou koutky,

A když na ně někdo ječí,
bezúspěšně, hloupě brečí,

Tvůj brek má přeci větší cenu,
patří srdci zlomenému,

Patří duši bezcenné,
trosce, holce zničené,

Patří tvojí rodině,
jenž uráží tě jedině,

Jak uzdravit všechny rány?
co ti byly darovány,

Vztekem?
to ne, radši brekem,

Sice se nic nevyřeší,
vůbec tě to nepotěší,

Ale se slzy přijde útěcha,
která vzbudí duši člověka,

Rozerve ty řemeny,
v kterých byly tvoje city vězněny,

A mít jen šanci být zas spolu,
vidět slzy tekouc dolů,
stihla by jsi prohnaně,
pochytat je do dlaně,

Mohla bys je prodávat,
neměli šanci by ti nadávat,

Kdo by nechtěl cenné slzy?
zahnat okamžiky hrůzy?

Snad jen blázen který nevěří,
ža cennost slz se také měří.


>>Vickki Vectory<<

Snáším

24. února 2009 v 22:10 | >>Vickki Vectory<< |  B
Snáším

Snáším hořkost slz ,
padajících z mých očí,
Snáším všechnu bolest,
která mě tak ničí,

Snáším i Tvůj hněv,
který na lhaní lpí,
Snáším i Tvůj dech,
jehož síla mě tak trápí,

Snáším Tvoje nářky,
končící další prosbou,
Snáším Tvoje hlášky,
provázené hrozbou,

Snáším Tvé nálady,
které mi do srdce narážejí,
Snáším Tvé balady,
které mě tak urážejí,

Snáším Tvé rány,
které mě vždy skácí,
Snáším Tvé plány,
načež vždycky vykrvácí,

Snáším Tvůj pohled,
protože mě někdy líbá,
Snáším Tvůj vzorný dohled,
který mě stále hlídá,

Snáším Tvůj dotyk,
ač mi je někdy nepříjemný,
Snáším s ní Tvůj styk,
ač vím, že mi nejsi věrný,

Snáším všechno , i to co by mě zabít mohlo,
Snáším všechno,i to co by jiného zmohlo,

Snáším své myšlenky,
které Tě chtějí chránit,
Snáším své domněnky,
před kterými Tě musím bránit,

Snáším to, že se dívám,
jak předemnou klečíš,
Snáším to, že umírám ,
a Ty pro mě nebrečíš,

Snáším svůj konec,
který nedokážu popsat,
Snáším svůj konec ,
který mi nedovolil dopsat....

Umírám...

Dovolil si ke mne vše..a já nemohla ani plakat!
Ponaučení:nenechávej si vše líbit, vždy nezasáhne spravedlnost,aby potrestala toho pravého co vše způsobil.


Vickki Vectory (Violet)

Ulétl motýl

22. února 2009 v 20:04 | >>Vickki Vectory<< |  B
Ulétl motýl

Ulétl motýl,křídla začla se mu třpytit,
ulétl motýl, snad ho jen chytit,

Opyloval květinu,jakoby byl včela,
není divu, že nezůstala celá,

Hrubě se choval k malému poupěti,
člověk poupě odhodil do smetí,

Copak je to motýlovi málo?,
když to život poupěte stálo?,

Ulétl motýl, protože zničil život květiny,
hrubý to motýl, ale není jediný,

Zničil poupě,
a teď jde ničit znova,
není mu to hloupé?,
když takhle se chová?,

Tak krásný tvor a nemá srdce?,
hlavně , že pyl mu chutnal sladce,

Zabil květinu,přesto se dobře cítí,
zabil květinu,ať už ho někdo chytí!!

Ví,

ponaučení: ten kdo vypadá na první pohled krásně a nevinně, může být uvnitř úplně jiný,-nesuďte proto lidi na první pohled!

Upíři (5) - teď i (6)

21. února 2009 v 1:06 | >>Vickki Vectory<< |  V
Mno..napsala jsem jenom kousek...a příště dopíšu poslední díl ,ale možná to bude mít i jiný pokračování..p..oO.xD

Upíři ---5.díl---

O pár hodin později:

,,Nedělej to!"zařval Sam. ,,A co?"zeptala se ho posměšně Katrin.,,Nech mého bratra být, nejdřív já, pak můj bratr"řval vztekle.,,Prostě mě přitahuje tvá rodina "dodala jízlivě.

A teď k tomu hlavnímu:

Samův bratr je vlastně Leon. Ale Leon to neví, protože Sam zmizel ještě dřív než se Leon narodil.Také proto Samovi vadí pomyšlení, že by snad zničila život i Leonovi.Protože je to jeho bratr..a i přesto, že s ním nikdy nemohl třeba jen promluvit, tak nemohl dopustit , aby ho čekal stejný osud.

Zpátky k Leonovi a Katrin:

Prali se, ti dva se prali. Měli jste vidět jak se perou dva upíři.Kousali do sebe,ale ani jeden nemohl vyhrát ,,Byli věční".


Po několika dnech:

Leon konečně řekl Katrin o Věštci.To ne!...zděsila se ona.Po pár minutách beze slova odešla.Leon se za ní jen smutně díval..kam šla?

Druhý den ráno:

Leon šel za Věštcem.Bylo mu sním dobře,chtěl si s ním povídat.U domu Leon tiše opřel kolo a potichu se vplížil dovnitř, obvykle to vždy Věštec postřehl a hned ho jásavě vítal, avšak teď byl překvapivě tichý,vlastně úplně tichý.Ležel na křesle a ani ne jeho pozdrav neodpovídal.Nesmál se, nevytahoval se, že všechno ví.proč?ani se nehýbal...trvalo dost dlouho než to Leonovi došlo.
,,Ne pane to ne!"zařval zoufale.
Věštec byl mrtev, ani rozloučit se s ním nemohl.Lidi říkali, že umřel stářím , kolik mu bylo let.Ale jen Leon věděl , že tomutak není, jen on věděl od čeho jsou ty dva šrámy na krku.
,,Měli jsme pravdu...jsou tu upíři..my to věděli, nejdřív zabili Věštce..a pak určitě zabijí i mě.ale proč?"přemýšlel Leon nahlas.



---Pokračování příště---
Kdo zabil Věštce?a cose stane dál?...to se dozvíme příště.

Upíři (6)

1.3.2009 17:02 | >>Vickki Vectory<<
Napsala jsem to jedině kvuli (sb) NIKOLE..která je jediná stálá čtenářka tohodle příběhu..oO..xD

Upíři ---6.díl---

Den poté u sama:

Katrinin smích nemohl ustat ,,Jak ten dědek prosil , abych ho nezabila .A jak pak chtěl ušetřit alespoň tvého bratra Samraji".
Však pro Sama to nebylo vtipné ,,Nech mého bratra na pokoji!"řekl naštvaně.,,Jsi odporný monstrum!"zařval ještě. Katrin se na něj rozlobeně otočila a probodávala ho očima, které svítili po pomstě, pak se ale jen usmála.,,Nedělej se, ty si přece taky monstrum" řekla zlostně.Sam se jen otočil a díval se do tmy...


U Leona:

Leonovi se zamlžili oči,, Byl to jediný člověk, který mi rozuměl"říkal si v breku.Na jeho pohřbu se vše ještě stížilo,temnota ho doslova sžírala,nebyl tu nikdo kdo by ho utěšil...nebo snad, že by?..
,,Leone" uslyšel milý hlásek Katrin.Neusmál se, neměl na to sílu.Utěšovala ho, ale nebylo jí ho líto, stejně mu to všechno udělala ona.I přesto se uní Leon cítil v bezpečí, snad jen kdyb věděl...

Dne kdy se Leon vše dozvěděl:

Seděli na staré dřevěné lavičce v blízkém parku .Katrin už se chtěla napít nektaru.Věděla, že tento lok bude pro Leona poslední, nebo se napije víc a zabije ho?...,,Ne ať se trápí tak jako jeho bratr tím jaký bude"řekla si a ulehčeně se usmála..už jen kousek..už ho bude mít..
Její zuby už se blížili k jeho krku, když v tom:,,Pusť ho!"zařval kdosi..Ale Katrin věděla kdo to je..Sam.,,Same, ty jsi opravdu vtipný, mě nezastavíš" řekla znudeně a vrátila se tam kde skončila.Sam ukázal na kříž, který ležel na chodníku vedele něj s pohledem , že se ho nebojí zvednout.,,Jsi vtipný..snad nevíš , že by jsi umřel i ty?.."zeptala se hho posměšně.
Leon jen celou tu situaci pozoroval.,,Co se děje?''zeptal se po chvíli.
,,Ale..to je můj bejvalej kluk, hrozně žárlí" zalhala...ale Sam se hnedka ujal slova.:,,Leone, ty víš že jsou tu upíři?"zeptal se ho.,,Jo to vím,proč? zeptal se ho Leon trošku nechápevě.Sam na nic nečekal a narovinu Leonovi oznámil:,,Katrin je upír!"..Leon se na ní otočil se slovy,, To enní pravda!"..a pak se nevěřícně podíval na Katrin.Její oči svítily dokrvava červenými světýlky, viděl její špičáky, a pak už jen to jak se na něj vrhá.Nechápal to proč si toho nevšiml dřív?..,,Upíry na první pohled nepoznáš, jsou neodolatelní a přesvědčivý" dodal Sam s povzbuzujícím tónem v hlase.Leon Katrin jen odtrhl Katrin od sebe, ještě pořád hrozně nechápavě vyslovil tu otázku co si vždy kladl i Sam a to...,,Proč?" Katrin na ní neodpovídala jen se smála, děsivě se smála.,,Koho jsem to miloval"zeptal se v duchu sám sebe.
,,Slyšel si že máš bratra?"vyhrkl Sam.,,Jo ,proč?"divil se Leon, Nemohl pochopit jaktože o něm jehosoused tolik ví..a vlastně i Leon věděl, že on je upír, ale jakoby se bál odejít, nevypadalo to, že by mu chtěl Sam ublížit.,,Jak ti řekli, že ...zmizel?"zeptal se s lítostí v hlase.Leon pořád nechápel jeho otázky.,,Nehoda"zadíval se někam do prázdna.,,Narazilo do něj auto"..dodal.,,Takže auto..."...,,Leone, tvého bratra dostali upíři"..
,,Takže ho zabili upíři?"zeptal se.,,Nezabili, udělali z nej to co právě stojí před tebou" Leon se na něj nechápevě podíval.,,Jsem taky upír, ale enchci být...nechci aby z tebe Katrin udělala to samý,nechci zabíjet ty neviný lidi, nechci pít nektar.." řekl se značným odporem v hlase.po několika minutách se bratři objali.,,Jsem rád, že jsem tě poznal"řekl Sam.,,Já taky" přitakal Leon ještě s nechápavým pohledem.

,,To už by stačilo!..brečet si můžete jindy" řekla Katrin se smíchem v hlase a vrhla se po leonovi.Už ho málem měla když v tom...Sam popadl kříž a přitiskl ho k ní, nevadilo mu že se ho taky dotkl, hlavně ž jeho bratr bude žít normálním životem.
,,Ne!"zněl výkřik Leona.
,,Sbohem Leone"krikl rozpadající se Sam.
Katrin křičela:,, Ty idiote!cos to provedl?"..teď se jí naopak smál Sam.,,Jsem rád , že jsem tě poznal" podíval se na Leona stále s úsměvem.A Katrin daroval poslední větu:,,Nemělas pravdu, nejsme věční".

Po chvíli po nich zbyl jen popel.Leon popadl popel svého bratra a razprášil ho do moře.Katriina se raději, ale ani nedotkl.

,,Tak takové je to mít bratra?"..přemýšlel..

,,A pak už ho čekal jen normální život?"...Ne!...tu větu by jste určitě mile rádi slyšeli..ale Leona čekalo jiné, a mnohem obtížnější překvapení!..


---Pokračování příště---???...
Možná..možná bude trošku lépe napsáno další pokračování...


Menší chyba - páč se mi to smazalo..ten poslední díl..dala jsem to sem takhle.jinak to nešlo..Takže díly v jednom ... :P

Upíři (4)

16. února 2009 v 0:33 | >>Vickki Vectory<< |  V
Původně jsem chtěla předělat dess...ale jelikož stávám v 4:45 tak radši dopíšu příběh a du spát..oO..
Tenhle díl je trochu kratší..ale musí být..to proto , že v tom dalším je něco k vysvětlení..oO..

Upíři ---4.díl---

Zpátky tam kde jsme skončili minule:

Mezi Katrin a Leonem zavládlo hrobové ticho.Katrin čekala , že Leon řekne , že ona je upírka.Naopak Leon čekal, že Katrin se mu vysměje do obličeje.Místo toho:,,Věříš mi?"zeptal se Leon.,,Věřím"řekla s úlevou v hlase.Dokonce nějaký znám zasmála se svému nevyřčenému vtipu.

Sam:

Sam je stále jen pozoroval.,,Děvka "ulevil si na Katrininu adresu.,,ale proč?"znovu se ptal sám sebe.

?:
Mizerné dny to byli nejen pro Leona , ale i pro Sama.Jen Katrin byla šťastná, dostala už druhou dávku nektaru z Leonova krásného hrdla.Jen ona byla dá se říct ,,šťastná".

U Sama o něco později:

Sam seděl na opuštěných skalních útesech nedaleko pláže.Když k němu z ničehonic přiletěla ,,Ona".Dostal záchvat, to už se mu stávalo jen výjimečně.Katrin se mu jen smála .Je zlá pomyslel si Sam-jak jsem si toho mohl nevšimnout?..když záchvat ustal Katrin se ho zeptala:
,,Ty už nechceš být upírem,chceš zahynout?"řekla to tak jako by mu někdy v životě dala navybranou, jestli jím chce být.,,Nebudu pít nektar,nebudu zabíjet ty nevinné lidi, nebo z nich dělat stejné zrůdy jako jsi ty udělala ze mne, měla jsi mě raději zabít!!"řekl.,,To by nebyla taková legrace"řekla se smíchem Katrin.

Pár dní u Leona:

Leon se měl setkat znovu s Katrin, ale zapoměl.Na vše poslední dobou zapomínal.Byl unavenýa necítil se dobře, jen nevěděl čím to bylo.Místo toho chodil k Věštci a ten se mu snžil pomoci.,,ach ty už jsi tu zas chlapče,těší mě, že mi věříš, většinou mě moc lidí nenavštíví, už jsem moc starý, sotva mluvím, kdo ví , kdy bude můj konec"řekl.,,Pane ste mou jedinou záchranou"...,,Já vím, já vím, víš, má tě ve spárech ďábel snaž se ho pustit, přitahuje tě, je to špatné"....pokračovali dále v konverzaci.
Leon chodil k Věštci několik dní v kuse a ten mu opravdu pomáhal, byli veselý, dobří to kamarádi.Ale co Katrin?tak dlouho jí už neviděl.

Jednoho dne:

V půlnočním světle se zaleskly její dlouhé černé vlasy.,,Leone, miláčku,kde jsi byl?,proč jsi nepřišel?,stýskalo se mi"Leon okouzlen její krásou ani nemohl mluvit, čím dýl ji neviděl, tím víc mu připadala krásná.

,,Brzy už bude jenom můj"zasmála se Katrin do prázdna noci.




---Pokračování příště---
Opravdu Leon Katrin podlehne?...Nebo snad že nad ní vahraje?..Co se stane s Věštcem?...A je tu něco co jste měli vědět už dřív..to v příštím díle.

Upíři (3)

14. února 2009 v 17:50 | >>Vickki Vectory<< |  V
Prostě nemám co dělat, takže jsem napsala 3.díl..Oo..mno..ehm...oO..xD

Upíři ---3.díl---

Brzo ráno

Leon jel na kole k místnímu hrobaři.Říkalo se, že umí říct co tě čeká a vysvětlit co se okolo tebe děje.Proto se mu přezdívalo ,, Věštec".Leon nikdy nevěřil těm pověrám, ale teď mu nic jiného nezbývalo.Chtěl vědět co se stane, na co přišel a jestli měl alespoň v něčem pravdu.

u domova Věštce

Leon odsunul závěs a za ním ležel děda opírající se o dřevěnou židli.Jen tiše spal.,,Mohl bych"zařval Leon tak hlasitě, že Věštec nadskočil.,,Uh..ano děvče pojď dál..pár měsíců už u mě nikdo nebyl".řekl a Leon ho rázně opravil.,,Jsem kluk".,,Oh ,omlouvám se synu, co tě sem přivádí?"zeptal se a Leon už mu chtěl vyprávět vše co se mu přihodilo, když mu Věštec skočil do řeči.,, Ano máš pravdu, je tu hodně upírů"...Leon byl v šoku.,,Ale...já jsem nic neřekl"...namítal zaskočeně.,,To mě asi šidý sluch, opravdu ne?...ale že jsi to určitě říct chtěl vi'd...snad jsem tě nevylekal?"zeptal se s ůsměvem od ucha k uchu.,,No a mohl byste mi to trochu vysvětlit..?...viděl jsem..."zase nestihl dokončit to co říkal.,,Já vím synu , já vím ale mohu ti povědět jen něco, nemohu ti říct vše, to abych neporušil věci mezi nebem a zemí"dodal tajemně .,,Takže.."pokračoval Leon.
,,Takže..v tvém okolí je spousta těchto záhadných bytostí, a snaží se tě dostat mezi sebe .Teď budeš v hrozných chvílích.Bude to pro tebe něco jako zkouška.Lehce v ní můžeš přijít o život, ale neboj se, najde se pomocná ruka někoho koho by jsi znát měl už dávno"..řekl ještě tajemnějš ,,Ale..."snažil se Leon dozvědět víc.Ale Věštec jen nesouhlasně řekl:,,Ne synu ,víc ti povědět nemohu, to je tvůj osud, ale přijd' jindy, snad bych ti něco v průběhu mohl říct, jen ti radím bud' silný synu, bud' silný"dodal a poté mě pobídl abych odešel.

Šel jsem, smutně jsem šel .Chtěl jsem vědět víc.Zapřísáhl jsem se , že zjistím co se v tomhle městě děje.Věštec byl dobrý chlap, přemýšlel Leon.Sice už mu bylo něco přes 80 let, ale pořád uměl člověka skvěle naladit , Leona fascinoval jaho záhadný pohled a stále veselý úsměv.

Sam:

Zase přemýslel, jak jinak, v poslední době nic jiného nedělal.Ani mu nevadilo , že kazí pověst všem upírům.Snad kdyby nebylo slunečního světla celý svůj život by proseděl na rámu rakve a přemýšlel by...ale rozednění přišlo hned s plnou řádkou slunečních paprsků, to světlo nedokázal snést.

Přibližně po měsíci stejného času:

,,Ach, Leone, Lásko!...jak dlouho jsem tě neviděla"řekla Katrin s úsměvem ne rtech, řekla to tak zamilovaně , tak věrohodně řekl si Leon a hned jí vyloučil ze svého seznamu upírů, musel kontrolovat opravdu každého.Šli po štěrkové cestičce do blízkého parku.,,Mě se po tobě taky stýskalo Katrin"usmál se na ní Leon, poprvé v tomto týdnu se usmál , ona je to mé Slunce řekl si Leon .Katrin začla přemýšlet , že se od něj napila nektaru jen jednou.Ruka v ruce Leon s Katrin se usadili na polorozpadlé lavičce a dali si dlouhou pusu, ale když už byla Katrin u krku - zarazil se a odtáhl se zpět.,,Co je?"ptá se nedočkavě Katrin, tolik po tom jeho nektaru touží..a on....
,,Jen jsem chtěl říct....přišel jsem na něco, doufám že se mi nebudeš smát"řekl váhavě a zadíval se jí hluboko do očí.,,Nebudu přísahám" i když přísaha pro ni nic neznamená řekla si.,,Jsou tu upíři"vyhrkl až se Katrin lekla , její úsměv ztuhl a v jejích očích bylo něco zlého a chtivého, ale Leon to neviděl.Myslel si že ona je jeho Slunce,co ho nikdy nezradí, natolik jí byl poblouzněn .Ale co když ví o mně?...zeptala se Katrin sama sebe..Leon se jen podivil ,že se mu nesmála a neřekla mu ,že je blázen .
,,Ty..."..začal.,,Co já?"zděšeně vykřikla s podezdřením , že snad už zjistil že Ona je upír.
---Pokračování příště---
Ví snad Leon Katrin že je upír?Co udělá?..jak se to bude dál vyvíjet?...hm..to se dozvíte nečekaně v dalším díle...

Upíři (2)

8. února 2009 v 13:20 | >>Vickki Vectory<< |  V
Rozhodla jsem se už napsat druhý díl, protože právě nemám co dělat....oO...
Teď tam přibude další osůbka to bude ta Katrin..oO..která spojuje oba ty kluky..oO.
Omlovám se že je to psaný tak na přeskáčku jako..Oo..

Upíři ---2.díl---

Ve škole v hodině českého jazyka Leon sdělil svou doměnku spolužákům:

,,Blázne"řekl Marcus ,hlava třídy.,,Prej upíři, si snad upad ne?..co to bude příště vlkodlaci?"řekl a celá třída se rozchechtala při vzpomínce na to, co jim Leon vyprávěl minule.Vždy přišel s něčím nadpřirozeným co se prý potulovalo kolem, proto z něj všichni měli jen legraci.Ale on věděl,že tentokrát to není jen pouhý výplod jeho fantazie, ale že je to skutečně pravda. Věděl, že se tu brzy něco stane.

V domě u Sama:

Přes ténké skla oken prosvítalo měsíční světlo, v kterém bylo vidět, že jeho ústa zdobí dlouhé špičáky.Škodolibý úsměv vyměnil za vážný výraz.Ve zlomku vteřiny se do pusté tmy zarýval jeho přitažlivý ,ale zároveň tak stašlivý hlas.,,Potřebuji další obět"šeptal si pro sebe.,,Nektar, já chci nektar, panebože potřebuji nektar"téměř křičel,ale pak se stišil ,aby ho snad někdo neslyšel.Oslovil boha, to už něco znamená, on se totiž nikdy nevzdával a boha oslovil jedině když už nemohl.

Leon v tu samou chvíli :

Ležím na posteli a dívám se z okna.Už jen vidím na nebi netopýra a hned za ním dalšího.Těch tu je tolik,ale jak se tu vzali?..nebývali tu, nebo alespoň ne tolik, co si vzpomínám.Téměř jsem usínal.Nechápal jsem proč mi nikdo nevěří.To je to tak nepochopitelné?Byl jsem z toho smutný.

O něco později Sam nechal svého básnění o nektaru a jen tiše přemýšlel:

Jaké to bylo když jsem ještě žil? ptal se sám sebe.Když jsem věděl jaké to je, když jsem ještě byl člověkem?Matné vzpomínky mu proudily hlavou.Viděl smích, lidi, hry, to jak mohl normálně jíst, jak se měl dobře.A pak?..pak poznal tu krásnou dívku.Každý den se s ní stýkal a ona ho lákala nemožně krásnými polibky od obličeje až ke krku.Až u posledního polibku uviděl její lesknoucí se špičáky, ale už nemohl nic dělat, všechno bylo tatam.On jediný z těch upírů vzpomínal na svůj život.Někdy míval i psychotické záchvaty když ,,ji" zahlédl, ale naštěstí se ovládal.

U Leona s sobotu Ráno tak okolo půl osmé:

Leon vstal z postele a začla se mu točit hlava.Jeho žlutofialový pokoj mu připadal děsně psycho.A pak si vzpoměl.,,No jo Katrin,už dlouho jsem ji neviděl"..Ještě ten den Katrin přišla...zajímavé že zrovna na ní myslil, tak se tu objevila.Bylo něco okolo půl osmé tentokrát večer, byla poměrně zima,ale i přesto šli ven.On jí byl tak přitahován.Smály se spolu, vypadali dost štastně.Ano jenom vypadali..

U Sama:

Právě seděl na své rakvi ze starého ebenového dřeva prožraného hmyzem.V tom mu ztuhla krev v žilách, ano byla to ona,Katrin!!? ,,Co tu děláš?"vyštěkl na ní dosti nepříjemně ,,Nic, jen jsem ti chtěla říct jaký mám úspěchy s tím novým, brzy už bude jenom můj"řekla vytahovačně a zeširoka se usmívala. ,,Proč?..proč zrovna mě?proč si mi to udělala?"zeptal se Sam a bylo vidět že má na krajíčku, nesměl před ní ale plakat, to nesměl. ,,Copak to není vzrušující,být upírem, pít sladký nektar, létat si jak chceš, ve dne spát..a hlavně vidět MĚ?"ty poslední slova řekla opravdu jízlivě.Až se po ní chtěl Samraj vrhnout, a taky to pak udělal.Katrin se bouchla o rám rakve náhle se ale rozesmála ,,Jsem věčná!"řekla škodolibě.,,Vlastně..ty taky"..dodala po chvíli.,,To mě ani nepolíbíš?"Sam se po ní jen zuřivě otočil , až ona semkla rty v mrazivý úsměv.Byla stále krásná uvědomoval si,ale já ctěl žit dál.

---Pokračování příště---
Leon se chystá dozvědět pravdu?..povede se muto?..co udělá?..bude všechno Katrin vyhrávat?co se bude dít dál?..to se dozvíte v dalším díle.

Upíři (1)

7. února 2009 v 20:34 | >>Vickki Vectory<< |  V
Teďka budu psát příběhy..ale hlavně o upírech...oO...jenom abyste to věděli..oO..

Upíři
O ČEM TO JE?
o jednom klukovi, co poslední dobou přichází na dost podivný věci-Leon.Pak o jednom upírovi-Samovi, co má s Leonem společného víc než si kdo může myslet. A o Katrin-upírce, která ráda ničí životy druhým...a je vlastně celé to pojítko..oO...xD
je to na kapitoly,a pokračování jednou u Leona apak u Sama.

---1.díl---

Vypráví Leon,který je na pláži a vrací se domů:

Slunce jak rudý kotouč pomalu, ale děsivě vplulo pod obzor rozbouřený tmou.Ale obloha byla stále červená, chvíli se mi i zdálo, že na ní vidím krev, plno krve, možná tomu tak i bylo.Takříkajíc vyděšen k smrti, přemýšlejíc o strachu, který mě tak rychle navštívil a už mě nechtěl opustit,
jsem nevědomky kráčel bok po boku smrti.Zrychlil jsem své tempo, až jsem běžel.Na nohách stopy po písku nahromaděném dokonce i pod nehty, které se začli lesknout poslední kapkou vody.V očích zůstala jediná otázka a to:,,co?..co se to stalo?"..a nebo snad ,,co se to stále děje?"
Branku před domem jsem otevřel přespříliš cynicky, a ve stejný okamžik co jsem vstoupil na prostornou zahradu našeho domu, jsem uslyšel výkřik.Obrátil jsem se na patě a běžel jsem ještě rychleji domů.Ale tam bylo všude jen ticho a tma , která až prohlubovala stěny, ani světla nesvítila, jako by se na povel vypla jen co jsem vešel do domu.Jedinou zápalkou jsem škrtl a zapálil ,už téměř ohořelou svíčku.Byl jsem docela v klidu,nic se nedělo.Pak jsem ale u dveří zahlédl stín, temná silueta ,jak rychle přišla, tak rychle i zmizela.Ozývylo se rýpavé , deprimující bzučení , které prodilo celým mým tělem, dralo mi to nervy a pot mi stékal vehementně po tváři.
Jediné řešení bylo utéct, snažil jsem se potichu se odplížit, ale když už se mé nohy celé ztuhlé strachem zvedali k úniku, tak jsem uslyšel ránu, ba dokonce jsem jí pocítil na své tváři.
,,Leone, no tak vstaň, na tebe nic jiného neplatí než ti jednu vrazit"..smála se sestra...ale já obvykle vysmátý jsem zůstal vážný.Takže to byl jen sen?Celý den jsem se přistihl,že jsem se ani nezasmál, jediný náznak úsměvu, jediný pokus pohnout koutky se u mě nenalezl.Rodina byla v šoku..,,Leone, jestli máš něaký problém, mně se svěřit můžeš"snažila se mi promluvit do duše matka.,,Jsem v pohodě"řekl jsem v odpověď nejistě.Matka se otočila a hrála úsměv, ale já jsem nedokázal chovat se jak oni,nemohl jsem.

o něco později:

V průběhu den jsem šel za svým kamarádem.Šel jsem jako vždy zkratkou přes hřbitov.Neměl jsem už tolik strachu.Ale pak mě zaujal ten nápis na náhrobní desce:,,Samraj de Le'arn Pay"-tohle děsný jméno přece patří našemu sousedovi, i ten věk odhadu odpovídá.Zděšeně jsem zase utíkal a to jen proto abych jsem si od svého kamaráda vyslechl ,že jsem blázen.

Vracejíc se od kamaráda:
Vrtalo mi to hlavou, ale i přesto jsem na to až tak nemyslel.Když vtom!..Vidím souseda s nějakou dívkou a ta dívka měla na krku dva krvavé šrámy ,,Upíři" řekl jsem si,ale pak jsem se zastyděl ,že věřím takovým pohádkám.

---Pokračování příště---
Je Leonův soused opravdu upír?...Uvěří mu to někdo? Jak se to bude vyvíjet dál?...to je v dalším díle..OO..xD..pp

Ví,