Srpen 2010

V dálkách slyším svoje jméno

12. srpna 2010 v 16:02 | Ví, |  B
V dálkách slyším svoje jméno

V dálkách slyším svoje jméno,
všude, kam mám jít...

V dálkách slyším svoje jméno,
na měsíc chci výt...

V dálkách slyším svoje jméno,
a hned vím, proč mám být...

V dálkách slyším svoje jméno,
radí mi to žít...

Už zas zmatená...
Ví,

Co se děje?

9. srpna 2010 v 13:27 | Ví, |  B
Co se děje?

Vím, že se něco děje, i když vy říkáte, že nic...
,,Co se děje?'' řvu z plných plic...
Hlasem plným šílenství bez hranic...
,,Co se to se mnou děje?!" řvu z plných plic...

Divně se cítící...
Ví,

Jedním ze sta

8. srpna 2010 v 19:34 | Ví, |  B
Jedním ze sta

Tři, dva, jedna - teď,
do ulic vyrážíš...
prodávat svůj fet,
cestu si prorážíš...

Potřebuješ dávku, potřebuješ prachy,
nic jinýho Tě nezajímá, nic Ti neni svatý...

Čtyři, pět a šest - příjde to lehce,
půjdeš za mříže, i když se Ti nechce...

Tvá zbabělá cesta,
odvykla Tě spát...
Jsi teď jedním ze sta,
co umí už jen lhát...

Trochu vyspeedovaná :D
Ví,

Tvé oči

8. srpna 2010 v 15:20 | Ví, |  B
Tvé oči

Tvé oči jak dva kamínky,
na slunku se třpytící...
A v nich ty nejkrásnější vzpomínky,
po přehrátí toužící...

Tvé oči jak dva ohýnky,
tak přenádherně zlatavé...
Z kterých šlehají příjemné plamínky,
jenž jsou tolik zvědavé...

V nich čokoládové zátiší,
co mě vždy zázračně utěší...

V nich panenka zpětně kluše,
s pohledem až do mojí duše...

Tvé oči jak dva pohárky vína,
čirého, s úsměvnou chutí...
V nich jiskra, co nikdy nezhasíná,
a která mě k radosti nutí...

V nich dokonalé stíny,
co si hrají s těmi mými...

V nich odhodlání co strach uklízí,
v nich nekončící upoutání...
V nich kouzlo, které nikdy nezmizí,
v nich i touha k milování...

V nich láska, kterou dávají,
v nich důvěra, jenž nově začala...
v nich slůvka co němě šeptají,
co bych si bez nich počala...?

Jen trošku zmatená...
Ví,