Cesta vzad

15. listopadu 2010 v 17:41 | slightly mad :P |  B
Cesta vzad

Vstaňme od rozbitého stolu,
a vyměňme ho za nový...
Uzavřeme kapitolu,
tečkou za větou a čárkou za slovy...

Vzpomínky jsou pěkné věci, když si je jen přehráváš,
však ne, když jim podlehneš a trápíš se jejich mnohou povrchností...
Máš žít -
ale život přeci,
Nové možnosti dostáváš,
Tak se nad nimi zkus chvílemi sklonit, ať se neobohatíš další pitomostí...
Žij přítomností -
zapomeň na minulost, ignoruj budoucnost,
Žij tak, jak myslíš, že je to správné, pouček už jsi slyšel dost...

Stejně je pak vypouštíš druhým uchem ven,
a přestávkami žiješ sen...
Svět je přelidněn,
obydlen primitivy,
kteří se snaží pléct do Tvé vlastní relativy...
Vyvolávají negativy -
Cizí -
Cizí, je totiž mnohem lehčí posuzovat,
A z Tvého pohledu mohu usuzovat...
že jsi se také ještě nezbavil svých chyb,
Však všichni máme svoje mouchy...
Odteď ovšem budeš plnit každý slib...
Ano, člověče?
A i kdyby jsi opět pohořil a něčeho se bál,
Tak se to zas snaž rozchodit a jdi prostě dál...
Ať Ti nic neuteče....

Jen tak se nedej,
nezastavuj se nad vším, vše se vyřešit nedá...
Klopýtáš, vstáváš -
No jen se zvedej!
A ať už věříš v Ježíše, Mesiáše, sebe nebo Mohameda....
Žij tak jak chceš, snaž se to umět....
Pak Tvá budoucnost přeci nemůže být bledá,
Když sám sobě dokážeš porozumět...

Ví,
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 15. listopadu 2010 v 18:32 | Reagovat

Další výborná báseň. Jakto že ti to nikdo nekomentuje?
Vystihlas tam jednu dobrou myšlenku - pustit vzpomínky k vodě a soustředit se na to, co je a co bude (jo, vím, že to není zas tak jednoduchý...)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.