Leden 2011

Občas mě jen tak napadá VI.

31. ledna 2011 v 10:55 | Ví, |  B
Občas mě jen tak napadá

Občas mě jen tak napadá Miláčku,
zda jsi opravdu tolik hloupoučký -
přeci by Ti mohlo dojít, že já nikdy nepíši bez háčků -
ba naopak, nešetřím ani tečkami a pomlčky...

Opravdu nerozeznáš, co napíšu já a co napíše někdo jiný? -
poznal by jsi mě někdy po tmě, kdybych mlčela.... podle mé vůně jen?
Když o mně tak málo víš, jak si Tě pak mám chtít vzít do rodiny?
Zbytečně jsem věčně zklamaná, z toho jak mi nevěříš a Ty jsi věčně zbytečně rozezlen...

Ví,

Občas mě jen tak napadá V.

28. ledna 2011 v 12:30 | Ví, |  B
Občas mě jen tak napadá V.

Občas mě jen tak napadá Srdíčko -
zda biješ pro mě, nebo se raději biješ s kluky...
Bojím se o Tebe, o Tvoje zdravíčko -
také by jsi mohl skončit slepý a nebo jednoruký...

Ví,

Přistiženi při činu

28. ledna 2011 v 12:20 | Ví, |  B
Přistiženi při činu

Tak tedy, pro příště -
si rozložíme to druhé letiště -

to na tom horním patře...
ať už nás v samém vyvrcholení nenačape Tvůj mladší bratr -
který Ti to vždy pěkně slovně natře -
takže zas můžeme čekat na tiátr -

který není vidno jen tak všude...
jen mi poraď, zda mám dělat, že nic, nebo jak se mám tvářit při ostudě?

Ví,

Večeře v koupelně

27. ledna 2011 v 0:02 | Ví, |  B
Večeře v koupelně

Ententýky dva špalíky -
brambor nebo rýže?
no tak, odejdi už od kastrolu -
dnes se mi chce jíst Tebe namísto jídla...
Neblázni, přece jen jednou žiješ...
a já si vzala průhledné šaty na knoflíky -
které můžeme rozepnout spolu...
snad tuhle šanci správně využiješ...
můžeš sjet o něco víc dolů -
pak neříkej, že jsem Tě k tomu nepobídla...
chci aby jsme si sedli místo do kuchyně do vany -
a aby jsi mi podával po kouskách sám sebe na talířcích z mýdla...
dnes nemám opravdu zcela žádné zábrany -

chci aby sis vzal s sebou to své pěkné prostírání -
které si pak předemnou svlékneš...
chci aby jsi byl upřímný, bez jakéhokoliv předstírání -
a pak pro Tebe udělám, cokoliv si jen řekneš...

Ví,

Odmilovávání II.

26. ledna 2011 v 23:30 | Ví, |  B
Odmilovávání II.

Vysvětli mým rtům, že tohle bych neměla...
odnauč mé oči hledat Tě -
tam, kde nejsi...
řekni mému tělu, ať už netančí pro Tebe...
mohla bych to pochopit, přeci jsem už téměř dospělá...
kdybych Tě stále měla, byla bych schopna nedat Tě -
ale tak hrej si...
Budu úplně stejná jako Ty -
nebudu plakat, budu se oblékat vyzívavě a vždy se mi ta nožka nějak nenápadně rozjede -
jen tak omylem budu vždy polonahou -
až budeš ze mě zcvoknutý...
Pod vahou -
Tvého pohledu, jsem vždy zjemněla -
jenže to Ty jistě dobře víš, že ano?
neraduj se, ještě nemáš zcela vyhráno...
Rozkaž tvořitelům mých snů -
že oni si ovšem nesmí hrát -
s mým podvědomím...
snad na to musí existovat nějaká kniha zákonů...
přeci to takhle nezůstane napořád...
tomu nerozumím...

Udělej pro mě přeci něco, vyplň, alespoň jednu jedinou mou prosbu -
máš-li ještě nějaký ten kousek citu...
nechci, aby jsi bral má slova jako hrozbu -
ale pouze jako realitu...

Však také odmilovat  -
se není lehké...
když Ty máš stále chuť pomilovat -
mé city křehké...

A nepomůže tomu ani to naše stálé vídání...
kdy jsem pro Tebe jen lehoučkou snídání...
z které pak přecházíš na těžší papání...
s kterým já prý nejsem k srovnání...

Ví,

Hravá III.

26. ledna 2011 v 23:14 | Ví, |  B
Hravá III.

Je to makačka -
v kuse pět hodin -
v tmavém pokojíčku se světléky...
(příjemná atmosféra...)
hrozny, med, šlehačka...
kam, že na to chodím?
na to se zeptej mé telky -
mocné paní učitelky...
(co mi asi tak pouštěla včera...)

Ví,

Odmilovávání

26. ledna 2011 v 20:25 | Ví, |  B
Odmilovávání

Do noci volám Tvoje jméno -
posilněna alkoholem, vždyť každý zná ty novodobé víkendy...
před očima mám z pláče zatemněno,
vrátíš se vůbec? ano? kdy?

---

Dobře tedy, buď si kde si,
já si za Tebe najdu náhradu -
i když nebudu Ti lhát, že Tě stále nemiluju -
hlupáčku,
tak už mě prosím nech...
vysadíme si s mým novým mužem vlastní lesy -
snad budeme mít i vlastní osadu -
když už Ty to samé smíš...
řeku, přese kterou pak povesluju -
na daleký, vzdálený břeh -
i když to Ty nechceš...
To víš...
jdu na dračku,
a na tom Ty už nic nezměníš -
jelikož jsi si u mě stvořil velký neúspěch -
největší ze všech...

Ví,

V bláhovém snu

26. ledna 2011 v 19:52 | Ví, |  B
V bláhovém snu

Bylo to bláznivé -
neustále -
na Tebe myslet
a bylo mazlivé -
když s nohou na pedále
jeli jsme na plnou rychlost -
vpřed...
naše životy představovaly lichotivý střed...
Však občas jsem byla příliš spontánní
a nedbala jsem na spolehlivost...
ale to Ty jakbysmet
šlo pak jen o naši zvyklost
a o mou jistotu, že nás vždy zachrání -
Tvoje trpělivost...

Jak v bláhovém snu -
žili jsme...
nezastavovali jsme se, stále jeli jsme...
Nepřetržitě žhnu -
to i teď...
mohlo mi být jasné, že Tě časem popálím
taková jsem prostě já -
někdy milá, jindy protivná
někdy mluvím, jindy mlčím a jindy se zas jen směji v odpověď...
ale Ty mě znáš...
Víš, že se od Tebe nikdy úplně nevzdálím
budeme přáteli navěky
Náš začátek... vzpomínáš?
opustila nás však bláhovost -
když jsme utratili všechnu hotovost -
která nám přišla do rukou
něměli jsme z čeho žít, ani z čeho naše snění spřádat
a i přese všechnu tu doprovodnou pachuť trávy
S věděním, že zcela všechny sny končí -
což nebyly zrovna dvakrát uspokojivé zprávy
se teď střetáváme jen bezděky
náš vztah se stal totiž bazukou -
bazukou pro všehny ty naše sny
naučili jsme se totiž denodenně hádat
a já jsem vždy ta, co se předčasně loučí -
když se jí něco nezdá,
možná, že by nám to vyšlo,
kdyby jsme vše nebrali, tak jak to přišlo
ale rozhodli by jsme se proto také něco učinit
a když z nebe tenkrát padala hvězda -
vím, co jsem si měla přát...
příště raděj učiň líp
na svých iluzích už nikdy neusni -
ať už Ti pravda neuchází -
v posteli je spánek nejvhodnější
v mých vzpomínkách zůstaneš napořád...
protože jsi ten nejhodnější
ale spolu nám to nějak nevychází...

Ví,

Okno

23. ledna 2011 v 17:44 | Ví, |  B
Okno

Stačí si o něco víc loknout -
destkrát, dvacetkrát, možná víc...
a mám okno -
ale co, vy doma určitě také nějaké máte -
když už ne tak jako já -
tak alespoň jako sklo, přese které se díváte na měsíc...
nebo vy snad vůbec nevětráte?
vy se v tom svém vidíte a mně se při něm spousta věcí zdá -
podivná -
a v dálce mizící...
to vaše je na světě díky sklenářům -
a to mé vzniklo nápojem, který se pak rozlévá mou trávicí trubicí -
který pak buďto končí v záchodě, nebo říká neznělé ,,ahoj'' do té doby čistým polštářům...

Ví,

Magořina slov III.

23. ledna 2011 v 17:34 | Ví, |  B
Magořina slov III.

,,Ježiš nešil! -
bylo to jen jedno políbení -
což se dává na potkání, hlavně když jste oblíbení...''
a kdyby jsi do mě pořád nešil...
třeba bych mu nedala ani tu další pusinku...
Tvoje chyba že jsi nechtěl vyspělou ženu, ale roztomilou slečinku...

Ví,