Duben 2011

Věrné umění nevědět

27. dubna 2011 v 22:38 | Ví, |  B
Věrné umění nevědět

Myšlenky se mojí hlavou šíří jako včelí roj,
a všude za sebou nechávají med -
čili nekonečné množství otázek -
na něchž nenalézám odpověď...
snažím se před nimi bránit, beru si svou zbroj -
své věrné umění nevědět...

Zapatlaný vnitřek mozku zcukrovatělým hnusem -
vycpávám pylinami ignorace -
pokouším se utéct klusem -
ale je to jen další pokus k ničemu...
A tak jenom čekám na místě, namísto meditace -
už jen naprosté nevědění -
a to bez legrace -
přede všemi skrývá toho mého vnitřního ničemu -
jménem Ublížení...

Ví,

Odmilovávání IV.

27. dubna 2011 v 21:49 | Ví, |  B
Odmilovávání IV.

Někde si obstarám ty Tvoje krásný oči, všechno ostatní už jsem si na Tobě zhnusila -
jak by taky ne?
Ukradnu Ti kousek tý Tvý arogance, ta se mi na Tobě taky vždycky líbila -
dokud nešla proti mně...

Ví,

Odmilovávání III.

27. dubna 2011 v 19:32 | Ví, |  B
Odmilovávání III.

Ale ano...
říkala jsem, že jsi sladký -
taky že jo!
Jsi sladký jako cukrkandl -
a začal ses mi lepit na patro...

Ale ano...
říkala jsem, že by jsi byl dobrý táta -
ale nikdo neříkal, že právě mých dětí...
Je čas udělat poslední Pápá,
ten čas tak letí...
nezdá se Ti?

Ví,

Uzavřená kapitola

18. dubna 2011 v 0:01 | Ví, |  B
Uzavřená kapitola

Můj praporek chtění -
vlaje -
zoufale si ve větru...
To co chci, se mění -
zraje...
takže jsi se nespletl -

když jsi si předtím myslil -
že si přeji procházet v Tvé mysli...
být Tvůj levý bok -
něco co neustále potřebuješ...
Otvírala jsem Ti celé své srdce, a Ty jsi si mou lásku vesměs jenom syslil...
a jak byl dlouhý rok -
nevrátil jsi mi z ní ani jeden lok -
jen abych smočila špičku jazyka...
pomalu mi začlo docházet, o co vše jsme spolu přišli -
že už mě nemiluješ...
a mé srdce jen zbytečně naříká...

Však zkušenosti jsou tu od toho, abychom se poučili -
abychom omezili své touhy, jenž se nedají naplnit...
Jsi už pro mě už jen vzpomínka a je čas obychom se rozloučili...
Věřím tomu, že už se Ti nikdy nepodaří mě jakkoliv oslnit...

Ví,

Chci II.

17. dubna 2011 v 16:56 | Ví, |  B
Chci II.

Chci westernovej život, každej den sklenku whisky,
jednou za čas vykrást banku a tak mít stálý zisky,

Chci divokýho koně,
a hodně dobrej kvér -
jako maj pravý bandyti...
21. století nějak není pro mě -
cítím se v něm jako buldozer -
jenž má ject niti...

Ví,

Hladivé otázky

16. dubna 2011 v 23:59 | Ví, |  B
Hladivé otázky

Tvůj úsměv rozzářil náš ráj -
svítá -
malebnými paprsky, tenoučkými jako provázky...
Veselé Sluníčko z Tvých očí, ty mé čítankové mráčky směle vítá...
a dětsky načrtlými ústy k nim vysílá své otázky...

Ptá se proč jsme se až teď -
našli...
proč nedokážem do pár vět -
popsat lásku naši...
Až do skutečností, které nikdo jiný není schopen znát -
tam až ty výzvědy zašli...
A Sluníčko ví, že Mráčky neumějí lhát...
když v hloubi jejich jemné duše láska raší...

Ví,

Naše společná trápení

16. dubna 2011 v 2:09 | Ví, |  B
Naše společná trápení

Ničí mě.
To jak se na mě díváš a mlčíš -
i když já vím moc dobře co přesně chceš říct...
Když záměrně plácáš veselosti o druhých, za účelem skrýt neveselost svou...
Já Tě žít učím, Ty mě žít učíš...
a z Tvé jednotvárné bolesti je pro mne bolest nadruhou...
Ničí mě.
Když večer nemůžeš díky svým trápením usnout, kdežto přes den usínáš vyčerpáním z nevyspání...
Jsi velmi důležitou přísadou mé životní polévky, možná právě protože jsi zcela jiný...
Protiklady se přitahují... doplňují i ostatní žijí sic -
podobně...
Má trápení, Tvá trápení... jsou našemi společnými...
nebo ne?
Pojďme naše strasti -
a i slasti -
zkoumat podrobně...

Ví,

Větrní pánové

7. dubna 2011 v 23:10 | Ví, |  B
Větrní pánové

Ten silnější je Tony a ten slabší Milan -
lichotivě mi cuchají kudrny...
když jimi běžím, vždy vědomě tempo přidám...
vlní se vzduchem jako záclony...
a šikovně si hrají se stromy -
tak že jim sami hrají ódu...
někdy přikládám nějakým vyšším silám -
to, že jejich noční písně potřebuji jako vodu...

Ví,

Jedinečný II.

7. dubna 2011 v 13:23 | Ví, |  B
Jedinečný II.

Umíš mě rozehřát stejně tak jako slunko sněhuláka -
roztávám, když se na mě usmíváš...
Jsi dobrý skutek co mě drží a sladký hřích, který mě vždy zláká -
nemáš se vůbec čeho bát, všechnu možnou konkurenci zastíráš...

Ví,

Občas mě jen tak napadá VIII.

7. dubna 2011 v 13:09 | Ví, |  B
Občas mě jen tak napadá VIII.

Občas mě jen tak napadá Srdíčko -
že nikdo mě tolik neuklidní svými doteky...
Jsme jako z nějakých milostných novel...
telenovel...
seriálů...
Jsi dobrosrdečný a šťavnatý jako jablíčko,
A občas pořádáme společné útěky -
od reálu...

Ví,